Mořské řasy jsou často označovány jako mořská zelenina. Obsah minerálních látek v nich obsažených je vysoký, bohaté jsou především na vápník, železo nebo jód a vitaminy A, B, D, E či K. Navíc jsou živiny z nich lidským organismem dobře vstřebatelné. Ač se při úpravách využívá váhově pouze zanedbatelné množství řas (max. jednotky gramů), dovedou řasy výrazně zvýšit nutriční hodnotu pokrmu.
Další výhodou mořských řas je nerozpustný polysacharid natriumalginát, který působí na lidský organismus jako „čistící kartáč“ a na své nestravitelné části dokáže vázat těžké kovy, které jsou tímto způsobem vyloučeny trávicím traktem z těla ven. Naopak i bez certifikace bio si můžete být takřka jisti, že řasy pocházejí z čistých vod – kde je znečištění vody vyšší, tam prostě nerostou.
Jak mořské řasy zařadit do jídelníčku? Použít je můžete do polévek, rizotových jídel (i z jáhel, pohanky, quinoi, bulguru či kuskusu) a při vaření luštěnin. Nori se nejčastěji využívají na přípravu sushi, z řas arame či wakame se připravuje speciální salát, vločky z řasy dulse můžete do běžných salátů nasypat i bez tepelné úpravy.
Ve veganské kuchyni můžete díky řasám docílit „rybí chuti“ – na hlívě, obalené jako řízek, si můžete pochutnat u štedrovečerního stolu, z namočených, rozmixovaných a vychlazených slunečnicových semínek můžete s citrónovou šťávou, jemně nakrájenou cibulí a vloček z nori vykouzlit z trochou šikovnosti i „rybí“ salát. A takřka nepostradatelný je agar-agar coby rostlinný alternativa želatiny a skvělé ztužovadlo.
Nori
Nori je patrně nejznámější mořskou řasou, protože se využívá k přípravě sushi. Pěstuje se na sítích v chráněných zálivech u pobřeží, je obzvláště citlivá na čistotu vody. Sklízí se ručně a suší se pak na slunci. Obsahuje hodně bílkovin, vitaminů A, B a C. Kromě sushi se používá v podobě vloček jako koření při vaření luštěnin, polévek či zeleninových jídel. Může se využít i za studena.
Dulse
Dulse patří mezi červené řasy, prozrazující vysoký obsah železa. Přirozeně roste v Atlantském oceánu na skalnatých pobřežích v chladných vodách přílivových oblastí. Řasy jsou 15-30 cm dlouhé a mají tenké, měkké vějířovité listy. Rostliny se v květnu až říjnu trhají ručně, pak jsou sušeny na slunci a větru. Kromě zmíněného železa je řasa dulse je bohatá na vápník, hořčík, fosfor a jód. Používá se do polévek, v podobě vloček je možné ji vylepšit zasyrova saláty.
Arame
Arame, hnědá řasa (Eisenia bicyclis) pochází z Tichého oceánu. Dlouho se vaří a suší na slunci, její lístky pak zčernají. Z minerálních látek obsahuje především jód, vápník a železo. Má nasládlou chuť, což způsobuje vysoký obsah přírodního cukru. Je oblíbená pro svoji jemnou chuť bez typické mořské pachuti. Pokud s řasami začínáte, vyzkoušejte právě arame.
Wakame
Trochu výraznější chuť má další z hnědých řas, wakame, jenž je spolu s nori pilířem japonského jídelníčku. Roste až okolo 10 metrů pod hladinou a sklízí se pomocí dlouhých háků. Má vysoký obsah hořčíku, jódu, vápníku, železa a sodíku. Jíst se může i syrová, např. v salátech, stačí ji zhruba na půl hodiny namočit do vody. Vodu pak rozhodně nevylévejte, ale použijte pro další kulinářské úpravy. Hodí se i do polévek, luštěninových či obilovinových jídel.
Kombu / Kelp
Řasa kombu (u nás známá také jako kelp) je hlubokomořská hněda řasa, rostoucí v čistých, chladných, severních vodách. Její listy dosahují délky 5-10 metrů. Pro použí je třeba ji nejdříve na cca půlhodinu namočit a asi hodinu do změknutí vařit. Ve formě prášku může sloužit jako koření. Obsahuje nejvíce jódu, proto ji Číňané po staletí používají jaké lék na problém se štítnou žlázou.
Agar
Agar obsahuje vysoké množství rozpustné vlákniny, mimo to jsou v něm zastoupeny minerály jako jód, vápník, železo a také kyselina listová. Vyrábí se vařením červené mořské řasy tengusa a posléze chlazením gelu, dokud neztuhne na pevnou konzistenci. K sehnání je ve formě tyčinek, vloček, anebo praktického prášku. Ve veganské kuchyni agarem nahradíte želatinu, a to jak na slano (aspiky, tlačenky, zahušťování a ztužování), tak na sladko (želé, dortové krémy…).
Irský mech
Ač roste i v dalších lokalitách, svůj název získal Irský mech právě díky částému výskytu v mořích obklopujících Irsko. Získal tam věhlas nejen v kuchyni, ale také v lidovém léčitelství. Hojně se v něm totiž vyskytuje vápník, síra, jód, draslík, selen a také vitaminy A, D, E nebo K. Podobně jako agar lze Irský mech využít jako alternativu želatiny, narozdíl od něj se však nemusí vařit, stačí jej alespoň na dvě hodiny nechat nabobtnat ve vodě a poté rozmixovat.
Chlorella
Chlorella do zdejšího přehledu tak úplně nepatří, jedná se o řasu sladkovodní. Platí však pro ni obdobné pozitivní vlastnosti, jako pro řasy mořské. Obsahuje závratných až 65% bílkovin, k tomu celou řadu vitaminů, minerálních látek, esenciální mastné kyseliny, karotenoidy včetně beta karotenu a velké množtví chlorofylu. Užívá se buď jako prášek rozmixováním např. ve smoothie nebo se ve formě lisovaných tablet konzumuje přímo jako doplněk stravy.
autor: Vegmania.cz